Pro
09th
2015

Zelená kuchyň, ano či ne?

Knih a článků jak na barvy do interiéru je hodně, spoustu z nich bychom ale měli brát s rezervou. Každý totiž vnímáme barvu pocitově jinak, každý nesnášíme i milujeme jiné barvy a máme jiný vkus. Přesto je pár rad, kterými se můžeme řídit.

 

Obecně platí, že pokud zařizujeme interiér tak, aby se nám dlouhodobě neokoukal, je dobré vybírat tlumené barvy, světlé a v přirozených zemitých odstínech. Vytvoříme tím neutrální základ, který nám bude příjemný a nebude ničím provokovat. Aktuální módní trendy je pak dobré aplikovat na doplňky. Interiéru to dodá zajímavý akcent a až nás začnou nudit, nebo přijde nová vlna vzorů či barev, je lehké je vyměnit. A  levnější. Doporučovala bych proto výraznou barvu například na textil,doplňky nebo pohovku spíše než dvířka kuchyňské linky, podlahy apod. Pravda také je, že barvy dokáží místnosti opticky zvětšovat, zmenšovat, prodlužovat, zkracovat, ubírat jim světlo či naopak prosvětlit. Do menších místností logicky nepatří tmavé stěny, tmavá barva na stropě působí stísněně, jako by na nás padal dolů, naopak tmavší podlaha nám navozuje pocit stability. Tmavá sytá barva také působí jinak na vodorovných a na svislých plochách, stejně tak různé vzory. Příliš výrazné vzory nás dráždí a je lepší je umístit tam, kde je budeme mít méně často na očích. Na druhou stranu správně umístěná tapeta může třeba opticky protáhnout nebo rozšířit malou předsíň. Důležité je, že barva i jakýkoliv vzor, vypadá vždycky jinak na vzorníku než na velké ploše. Jak bude barva na stěně vypadat, ovlivňuje výrazně i množství světla. Například velmi světlá pastelově růžová stěna bude při měkkém ranním slunci vypadat jako bílá, odpoledne bude do oranžova a navečer bude tmavší růžová. Umělé světlo barvy ovlivňuje ještě více, záleží na odstínu žárovky, či zářivky. Měli bychom myslet také na to, že barvu změní povrch a struktura. Jinak červená bude omítka, hrubý potah sedačky a lesklá například skleněná plocha.

 

 

3-A

2-A

 

Není bílá jako bílá.

Teorií o působení barev na člověka bylo sepsáno mnoho. Pouček na to, jakou barvou má být ložnice, jakou koupelna je také mnoho. To, že se nemocnice malují bíle nebo zeleně, dětské pokoje žlutě a pokud máte být více vášniví, vymalujte pokoje rudě, se dočtete velmi často.  A právě toto bych brala s rezervou. Například se říká, že zelená barva se do kuchyně nehodí, neboť by stěny mohly odrážet nazelenalé světlo a jídlo by mohlo vypadat zkaženě. Ano, pravděpodobně neexistuje jediné zelené řeznictví, ale to je jako komerční prostor kapitola sama o sobě. V domácnosti, zvláště dnes, kdy je kuchyň spojena s obývacím prostorem, bych zelenou nezatracovala. Záleží však na odstínu. Vybledlá studená zelená (s nádechem do modra) se opravdu může odrážet na jídle, ale teplá zelená v barvě listů může být velmi příjemná. Dokonce prý podporuje lepší trávení. Jako další příklad jsem uvedla žlutou do dětských pokojů. Děti by opravdu měly vyrůstat v kreativním prostředí, ovšem agresivní žluté, oranžové stěny nejsou tím pravým ořechovým. Takové barvy dítě rozptylují, odvádějí pozornost od úkolů, na které se má koncentrovat, nepomáhají ani při usínání. Pastelové jemné barvy jsou mnohem lepší volbou. Je dobré dát si pozor i na barevné kombinace. Vždycky záleží na poměru barev, jedné věnujte více prostoru a druhou jen doplňujte. Pokud jsou barvy padesát na padesát procent je to většinou velmi agresivní. Dle psychologů jsou nejagresivnější kombinace fialovo-černé, žluto- černé a kombinace s rudou barvou. Pokud už se pro takovou kombinaci rozhodnete, na největších plochách ponechte bílou. Zmíněná černá barva není do bytových interiérů příliš vhodná, vyniká především v komerčních prostorách restaurací a barů, kde chceme navodit nějakou atmosféru, ale také tam netrávíme tolik času. Černá barva sice uklidňuje, ale ve velkých plochách a dlouhodobě je naopak depresivní. V jedné studii jsem četla, že je u adolescentů dobré vymalovat na černo jednu stěnu do výšky 170 cm, pak se totiž zmírní jejich hormonální hyperaktivita. Dnes se většina specialistů od takového doporučení odvrací. To, prosím vás, nezkoušejte, hlavně ne u malých pokojů. Tématu nejen velikosti dětských pokojů je věnován samostatný blog.

 

Ze všeho nejdůležitější rada na závěr je, abyste nezapomínali ladit barevnou paletu domácnosti pocitově se všemi obyvateli, všichni by se přece měli cítit příjemně.

 

 

Autorem článku je
foto Pavla Juříčková
Pavla Juříčková
architektka

Jeden Komentář

  1. Jana |

    Výborný článek,
    u nás to bylo tak, že v našem nově postaveném domě jsme měli všude bílou, která se nám po několika letech okoukala. Tak jsme začali používat barvy a to věřte různorodé. No a čím více barev jsme používali, tím rychleji jsme se vraceli ke světlým odstínům a k bílé. Pánková J.

    Odpovědět

Vložte komentář